Přemýšleli jste někdy nad tím, jak se v minulosti zjišťovaly dioptrické vady nebo jak vypadalo první měření zraku?
Jak dokazují historické prameny, zrakovou ostrost dokázali lidé měřit již ve starověku. Staří Arabové využívali k určení kvality vidění pozorování hvězdné oblohy. V souhvězdí Velké Medvědice leží hvězda Mizar, která je prostřední hvězdou oje Velkého vozu. Mizar je optická dvojhvězda, což znamená, že v její těsné blízkosti jde pouhým okem spatřit také hvězdu Alkor. Alkor je Araby též nazýván Saidak, což v překladu znamená zkoušeč. Proto je i samotný název důkazem toho, že hvězda dříve sloužila právě ke zkoušce kvality vidění. Kdo ji spatřil měl výborný zrak. Až příště zahlédnete noční oblohu můžete si tento test zraku zkusit také.
Období zásadních změn v oftalmologii se datuje kolem roku 1850. Tato éra byla později nazvána jako Zlatý věk oftalmologie a to díky čtveřici významných vědců: F. C. Donders, Sir William Bowman, Albrecht von Graefe a Hermann von Helmholtz. Od roku 1854 se pro zkoušku vidění do blízka používaly Jaegerovy čtecí vzorky, které se vyznačovaly vynikající kvalitou tisku. Možná ale znáte jméno Hermanna Snellena, které je dodnes spojováno s vynálezem optotypů, prvotní myšlenka však pochází od F.C.Donderse, který Snellena požádal o vypracování standardizovaných testů pro svoji vědeckou práci.
Klasické optotypy, které známe a můžeme je vidět v ordinacích očních lékařů nebo v optikách, prošly ještě několika změnami a standardizacemi. Dnes díky velkému množství výzkumů a studií zapálených odborníků dokážeme změřit zrak na počkání během několika málo minut a to ve vybraných optikách Gemini.
