Krátkozrakost

Mezi nejčastější oční vady patří krátkozrakost, dalekozrakost, vetchozrakost a astigmatismus. U mladých lidí je nejvíce rozšířená krátkozrakost. Co je třeba o ní vědět?

Zrak se Čechům v posledních letech stále zhoršuje. Brýle nebo kontaktní čočky nosí zhruba každý druhý Čech. Celkový počet krátkozrakých pacientů v populaci za posledních 40 let vzrostl až pětinásobně. Svou roli hraje jak genetika, tak i vlivy prostředí. Nejvíc přibývá lidí s krátkozrakostí, na které se velkou měrou podílí například nadměrná práce na počítači nebo mobilním telefonu, kdy namáháme oči pouze na krátkou vzdálenost a ostříme dlouhou dobu do blízka. 

Krátkozrakost neboli myopie je oční vada, při které se paprsky světla sbíhají už před sítnicí, a na sítnici tak nevzniká ostrý obraz. Projevuje se neostrým viděním do dálky. Koriguje se brýlemi, kontaktními čočkami nebo operací. Stejně jako většina zrakových potíží se projevuje pozvolna. Obvykle se zhoršuje během dětství a dospívání. Pokud jsou příznaky odhaleny včas, lze řadu očních vad vyléčit nebo jejich zhoršování zpomalit. Zanedbaná dioptrická vada se ale může začít velmi rychle zhoršovat. 

Celosvětově narůstá krátkozrakost u dětí mezi 7 až 10 lety. Jak již bylo řečeno je krátkozrakost často dědičná a proto, pokud sami trpíte krátkozrakostí, byste měli dát obzvlášť pozor na příznaky u svých dětí jako: mhouření očí, bolest hlavy, přibližování se k televizi, přibližování obličeje při čtení, špatné rozpoznávání předmětů v dálce, časté mnutí očí nebo stěžování si na únavu očí. V takovém případě je třeba objednat se na kontrolu k dětskému očnímu lékaři, nebo optometristovi, kde vašemu dítěti změří zrak.

Normální vidění                                                            Krátkozrakost