Pohled do minulosti: Vynález brýlí

Vývoj brýlí jako běžné korekce dioptrií trval staletí a má ho na svědomí hned několik inovátorů. Přemýšleli jste někdy nad tím, jak brýle, tak jak je známe dnes, vznikly? Nabízíme pohled do historie, která nyní umožňuje milionům lidí číst, řídit nebo provádět operace.

Římané poprvé objevili schopnost používat sklo ke zlepšení čtení malého textu a vytvořili k tomu malé lupy (tzv. čtecí kameny). První brýle, tak jak je známe dnes, se objevily v Itálii během 13. století. Primitivní čočky foukané ze skla byly zasazeny do dřevěných nebo kožených rámů a poté drženy před obličejem nebo posazeny na nos. Většinou je používali mniši, jejich popularita rostla a technologie výroby se zlepšila v období renesance. Italské výtvory se rozšířily poté po celé Evropě, dostupné především pro bohaté. Protože vzdělanost byla v době renesance ceněným atributem, brýle byly symbolem inteligence a prosperity.

V 18. století dochází po delší době ke změně, kdy se brýle staly takzvaně „handsfree“ s rozvojem obrouček, které přesahovaly přes uši a brýle tak držely na obličeji. Poté rychle následovaly další inovace – například vynálezem bifokálních čoček Benjaminem Franklinem. Původně je vytvořil tak, že rozpůlil dvě čočky různých tlouštěk a přidal k sobě do jednoho rámu. V této době se oblibě těšily také brýle, které se složily do kapsy a vytáhly jen, když je bylo potřeba. 

S příchodem 19. století se brýle stále vyráběly ručně a nebyly dostupné všem. Ale průmyslová revoluce byla hned za rohem a hromadná výroba obrouček i čoček značně zjednodušila obyčejným lidem získání potřebné korekce zraku. Počátkem 19. století byly také zavedeny zvláštní cylindrické čočky pro korekci astigmatismu.

Následně díky lepší dostupnosti se začaly brýle přizpůsobovat lidem různými tvary obrub, barvami a styly. 20. století také zaznamenalo vzestup slunečních brýlí. Zatímco sluneční brýle byly poprvé zaznamenány v Číně již během 12. století, nebyly využívány pro vidění ani pro ochranu před sluncem. Místo toho byly používány k zakrytí očí soudců u soudu, takže nikdo nemohl určit jejich výrazy obličeje.